|
|
Legislativní vývoj pracovní mobility v Evropských společenstvích
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské pracovní mobility v Evropských společenstvích. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Jak probíhal vývoj pracovní mobility v rámci Evropských společenství a jakými legislativními úpravami tento fenomén prošel?" Jedná se tedy o jednopřípadovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Hlavní stať je rozdělena do čtyř podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj pracovní mobility klíčové. Jedná se o poválečné období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě a práce je dovedena k přijetí Maastrichtské smlouvy, která založila Evropskou unii. Závěr přináší shrnutí zjištěných výsledků.
|
|
|
Evropská mobilita z pohledu dějin evropské integrace
Šubrt, Michael ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucionálním vývojem evropské mobility v Evropských společenstvích a Evropské unii. Mobilitou je zde chápán volný pohyb pracovníků, který se v průběhu prohlubování procesu evropské integrace rozšířil na volný pohyb osob a následně konstitucionalizoval institucí evropského občanství. Cílem práce je odpovědět na základní otázku: "Kde lze nalézt původ dnešní evropské mobility a jakými institucionálními úpravami prošla?" Jedná se tedy o případovou studii konkrétní politiky evropské integrace. Vzhledem ke svému historickému zaměření tato práce vychází z kvalitativní analýzy pramenů, zejména primárních legislativních aktů Společenství, respektive Unie, ale neopomíjí ani sekundární legislativu či širší kontext. Hlavní stať je rozdělena do šesti podkapitol, které se věnují jednotlivým časovým úsekům. K dělení bylo přistoupeno na základě podpisů primárních smluv, které byly pro rozvoj mobility klíčové. Jedná se tedy o období před vznikem Evropského hospodářského společenství, následují smlouvy Římské, Akt o jednotné Evropě, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a zatím poslední z "velkých" smluv Lisabonská. V diskusní části jsou zjištěné poznatky konfrontovány s některými z teoretických rámců evropské integrace, například teorií sledu přelomových událostí či...
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
|
|
Immigration Policy of the European Union: Legal Status of Third-Country Residents
Krivenkaya, Yana ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem imigrační politiky Evropské Unie a prohlubováním práva příslušníků třetích zemí, jež jsou legálními imigranty na území EU, s tímto vývojem spojeným. Hlavním cílem práce je rekonstrukce klíčových dokumentů evropské legislativy - a to jak primárních, tak i sekundárních - které vedly k rozšíření právního statutu příslušníků třetich zemí, ale zároveň shrnutí legálního postavení těchto příslušníků vymezeného evropskou legislativou a legislativou jednotlivých členských států (a sice Německa a České republiky). V první části práce je vymezen historický kontext vývoje imigrační politiky, jsou popsány klíčové milníky ve vývoji evropské legislativy a je poskytnuta kategorizace příslušníků třetích zemí pobývajících na území legálně v rámci vytčených evropským právem kategorií. V druhé části práce je provedena analýza transpozice evropské legislativy do legislativ národních, a sice německého a českého imigračního zákonu. V druhé části práce je taktéž vymezena hranice dodržování evropského práva a jsou popsány podmínky, které členské státy zavedly dodatečně opatřením směrnic EU. V rámci této diplomové práce byla použita deskriptivní obsahová analýza v kombinaci s případovou studií zaměřenou na detailní rozbor jednotlivých právních dokumentů.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Immigration Policy of the European Union: Legal Status of Third-Country Residents
Krivenkaya, Yana ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem imigrační politiky Evropské Unie a prohlubováním práva příslušníků třetích zemí, jež jsou legálními imigranty na území EU, s tímto vývojem spojeným. Hlavním cílem práce je rekonstrukce klíčových dokumentů evropské legislativy - a to jak primárních, tak i sekundárních - které vedly k rozšíření právního statutu příslušníků třetich zemí, ale zároveň shrnutí legálního postavení těchto příslušníků vymezeného evropskou legislativou a legislativou jednotlivých členských států (a sice Německa a České republiky). V první části práce je vymezen historický kontext vývoje imigrační politiky, jsou popsány klíčové milníky ve vývoji evropské legislativy a je poskytnuta kategorizace příslušníků třetích zemí pobývajících na území legálně v rámci vytčených evropským právem kategorií. V druhé části práce je provedena analýza transpozice evropské legislativy do legislativ národních, a sice německého a českého imigračního zákonu. V druhé části práce je taktéž vymezena hranice dodržování evropského práva a jsou popsány podmínky, které členské státy zavedly dodatečně opatřením směrnic EU. V rámci této diplomové práce byla použita deskriptivní obsahová analýza v kombinaci s případovou studií zaměřenou na detailní rozbor jednotlivých právních dokumentů.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Změny ve vízové politice ČR po vstupu do Schengenského prostoru
Bubnová, Kristýna ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Změny ve vízové politice ČR po vstupu do schengenského prostoru, je přiblížení a shrnutí změn, které v oblasti vízové politiky České republiky po vstupu do Schengenu nastaly. Zároveň bude přiblíženo, jak se tyto změny dotkly občanů třetích zemí cestujících do České republiky na základě víza či bezvízového styku a do jaké míry přijetí schengenských acguis ovlivnilo jejich pobyt na českém území. Práce se věnuje především krátkodobým pobytům. Pravidla pro dlouhodobé pobyty zůstaly v kompetenci jednotlivých států a nejsou tudíž v rámci EU harmonizovány. Je však nutné dodat, že přijetím schengenských acguis se pro držitele dlouhodobých víz a držitele povolení k pobytu upravily možnosti cestování po schengenském prostoru. V úvodu práce jsou představeny pravidla, které schengenské státy v rámci společné vízové politiky uplatňují. Následně se již práce zabývá implementací schengenských standartu do české vízové politiky a jak jejich přijetí vydávání víz ovlivnilo. V závěru jsou prostřednictvím případových studií představeny dopady vstupu ČR do Schengenu na konkrétních případech. Jako stát s vízovou povinností je uvedena Ukrajina, jako stát s bezvízovým stykem USA.
|
|
|
Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum
Koukal, Michal ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...
|
host ::
RSS.